Finanční správa oznámila, že začne respektovat výroky Nejvyššího správního soudu a změní výpočet odvodu daně z nabytých nemovitostí. Soud již podruhé rozhodl, že v situaci, kdy je poplatníkem převodce, tedy prodejce nemovitosti, není možné do základu daně z nabytí nemovitých věcí zahrnout DPH.

Podle rozsudku je smyslem daně z převodu nemovitostí zdanění finančního výnosu získaného prodejem nemovitosti. Jedná o majetkovou daň a je důležitá právě hodnota převáděného nemovitého majetku. Prodejce danil nejen svůj zisk z nemovitosti, ale i DPH, zisk státu, který se nestal součástí jeho majetku. Finanční správa původně odmítla tento výklad uplatnit obecně, nyní však bude přizpůsobovat svoji správní praxi, a tedy vracet přeplatky na daních, které dosavadním výkladem plátcům daně vznikly.

"Finanční správa bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH," uvedla Gabriela Štěpanyová, zástupce ředitele Odboru komunikace Finanční správy.

"Nově tak budeme při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně akceptovat cenu sjednanou bez DPH pro případy, kdy v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce," objasnil Jiří Fojtík, ředitel Sekce metodiky a výkonu daní Finanční správy. V uvedeném období platilo, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí byl prodávající, pokud se obě strany nedohodly jinak. Právní úprava umožňovala oběma stranám se dohodnout, že daň zaplatí kupující.

Týká se novinka právě vašeho prodeje nemovitosti? "Uvedený postup tak bude Finanční správa aplikovat pouze na případy, kdy nebylo dosud ukončeno daňové řízení, tj. nebyla správcem daně dosud vyměřena daň, případně probíhá odvolací řízení. V již ukončených řízeních mohou poplatníci podat dodatečné daňové přiznání, a to nejpozději tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání (pokud nebyla prodloužena)," potvrzuje mluvčí finanční správy Štěpanyová.

"V uvedených případech se Nejvyšší správní soud nezabýval situacemi, kdy poplatníkem daně je nabyvatel, což by sice bylo nad rámec projednávané věci, ale ve vztahu ke správní praxi Finanční správy je posouzení této otázky zcela nezbytné," dodal Fojtík. Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku zabýval pouze sporem, v němž byl poplatníkem prodejce, a proto se změna praxe finančních úřadů vztahuje právě jen na převodce. Rozsudek by se mohl vztahovat i na případy, kdy daň platil kupující (nabyvatel), ovšem tato situace dosud není vyřešena a pravděpodobně by musela nejprve také skončit u soudu.

Finanční správa dosud nevyčíslila částku, kterou bude poplatníkům vracet.