Reality a školství - rozhovor s ředitelem střední zdravotní školy Hynkem Steskou

HS: Zdravotnictví je velké mediální téma posledních měsíců. A to je dobře! Jeho problém asi není v systému a úrovni. Ta se může stále srovnávat s evropskou i světovou špičkou. Vysokou úroveň není možno dlouhodobě udržet s tak výrazným nedostatkem zdravotnického personálu, s jakým se obor

v současné době potýká. Odpověď, proč je tomu tak, je velmi jednoduchá – zdravotnické povolání bylo státem podporováno hlavně slovně, proklamačně, nikoliv systémově a hlavně finančně. V kombinaci s tím, že se zároveň jedná o jedno z nejnáročnějších povolání, se vše projevilo v poklesu zájmu

o studium zdravotnických oborů a tím i postupnému úbytku lékařů a sester. To, že se po letech stagnace (někdy i meziročního poklesu) platy navýšily, je sice chvályhodné, ale nárůst musí pokračovat.

 

HS: Ano, je to pravda, ale tento stav je již dlouhodobý. Většina zahraničních zaměstnanců je ze Slovenska. Máme výhodu v historické provázanosti regionu se slovenským příhraničím a velké množství slovenských žáků přichází studovat na UTB nebo jinou vysokou školu a po ukončení školy mnozí zůstávají v našem regionu. Druhým důvodem je i to, že platy na Slovensku byly ve zdravotnictví ještě horší. To se ale mění a může se stát, že studenti se budou vracet a kvalitní pracovníci mohou začít odcházet „domů“.

 

HS: To, že musí být sestry „technicky zdatné“ používají jako svůj zásadní argument zastánci povinného vysokoškolského vzdělávání nelékařských oborů (tedy hlavní viníci rozbití fungujícího zdravotnického školství). Tvrdí, že sestry musí vysoká škola naučit pracovat s množstvím nové techniky, se kterou se budou setkávat na odděleních. To je ale velký nesmysl. Vysoká škola je to stejně nenaučí, přístroje se neustále mění, a pokud by měla sestra nějaký přístroj používat, musí být proškolena přímo na oddělení. Všeobecná sestra, tedy „plnohodnotná“ sestra, která pracuje samostatně, by měla být vybavena dostatečnými praktickými dovednostmi a teoretickým vzděláním (v tomto pořadí) a hlavně musí mít v sobě lásku k povolání a velkou empatii.

 

HS: Naše škola spolupracuje s desítkami poskytovatelů zdravotnické a sociální péče. Nejvýznamnějším je Krajská nemocnice Tomáše Bati. Jsem velmi rád, že se nám spolupráce daří. Pravidelně se scházíme a řešíme jak operativní problémy, tak i koncepční záměry.

 

HS: Na naší škole se vyučuje obor "Ošetřovatel", který je zakončen závěrečnou zkouškou a maturitní obor "Zdravotnický asistent", který se od příštího roku přejmenuje na "Praktická sestra". Zároveň dojde k posílení pravomocí absolventů a řadu ošetřovatelských úkonů budou moci vykonávat bez dohledu všeobecné sestry. Dále vzděláváme studenty oborů ve vyšším odborném vzdělávání. Po ukončení studia získávají titul, který je na stejné úrovni jako bakalář a mohou vykonávat svou práci samostatně.

 

HS: Podle našich statistik pokračuje většina absolventů školy buď v dalším studiu, nebo nastupují do zdravotnických zařízení. To se nám daří téměř stoprocentně. Do zahraničí naši absolventi neodcházejí, ale velká část absolventů odchází do větších nemocnic, např. do Prahy. Z pohledu Zlínského kraje je ale důležité, aby jich co nejvíce nastupovalo právě do krajských nemocnic. Na tom intenzivně spolupracujeme s vedením nemocnice.

 

HS: Začal bych s tím, že cílem vzdělávání nemůže být absolvent s titulem. Titul není vždy zárukou kvality a dostatečných vědomostí! A jak jsem již říkal, výsledkem vzdělávání je absolvent s dostatečnými praktickými dovednostmi a teoretickým vzděláním. A to bych měl stále napsané před sebou. Snažil bych se proto dát dohromady všechny zainteresované strany a hledat s nimi řešení, ne politicky a mediálně líbivé, ale realizovatelné, systémové, ekonomičtější, v souladu s legislativou, které by zároveň studium zkrátilo bez dopadů na kvalitu jeho výstupů. Zkrátka, aby se prakticky a odborně vzdělané sestry do nemocnic dostaly co nejdříve. Řešitelné to určitě je. Jen malý příklad na závěr. Zatímco u nás se snažíme zdravotnické školství spíše komplikovat nerealizovatelnými nápady, v Německu maturanty českých středních škol umí už dnes „dát do souladu“ s evropskou legislativou již za rok!

 

JČ: Také jsem zásadně proti systému, který byl a který se již částečně změnil k lepšímu. Nemyslím si, že sestry, které vystudují nadobor, jsou poté vzdělanější a šikovnější, než ty, které tady byly dříve a toto vzdělání neměly. Problém je opět systémový, když se sníží kvalita střední školy, tak to chceme vyřešit tím, že mladé lidi pošleme na vysokou školu. Ale to je přeci úplný nesmysl. Musíme zajistit kvalitní vzdělání během čtyřletého středoškolského studia a ne vymýšlet další nádstavby.

 

 

Zdroj: http://zvonek.cz/realitni-magazin