Reality a učňovské školství - rozhovor s Mgr. Josefem Slovákem
Oblast realit a stavebnictví velmi úzce souvisí s učňovským školstvím. Potřebujete zedníky, elektrikáře, malíře, udělat revize kotle, hromosvodu atd. Můj osobní názor je, že si v této oblasti zaděláváme na pořádný průšvih. Řada řemeslníků je vyššího věku, náhrada za ně bude složitá, a počítat s tím, že vše vyřeší zahraniční pracovníci z Ukrajiny, Filipín (v současnosti se snad počítá ročně s asi 1.000 lidmi z této jedné z největších katolických zemí na světě) či dokonce případní imigranti z islámských zemí, je naprosto naivní. Na současný stav v této oblasti jsem se zeptal odborníka na tuto problematiku Mgr. Josefa Slováka. (MZ)
  
Jak hodnotíte stav učňovského školství a jaký je o něj zájem, které profese jsou „in“ a které jsou, často neprávem, opomíjené?
Vzhledem k obrovské nabídce a konkurenci středních škol s maturitními obory, odchází studovat tříleté učební obory poměrně málo žáků. Na druhé straně je zde obrovská poptávka trhu po kvalitních řemeslnících všeho druhu. Největší zájem je v současné době o obory strojírenské – např. obráběč kovů, nástrojař. Strojírenské firmy se snaží získávat a podporovat žáky těchto oborů a k popularitě přispívají i vyšší mzdy v této oblasti. Naopak ve stavebních oborech např. jako je zedník, obkladač a dalších dochází dlouhodobě k nezájmu žáků o tyto obory, přestože je na trhu těchto profesí nedostatek. Klesá také zájem o obory gastronomie,
i když i zde je poptávka obrovská. Zkuste sehnat šikovného kuchaře…
 
Jak tento stav změnit a uzpůsobit potřebám společnosti?
Například propojením škol s místními zaměstnavateli a jejich vzájemnou spoluprací, také pozitivní propagací řemesel u žáků a jejich rodičů ze základních škol. Těch způsobů by se našlo ještě mnoho. Důležité je mít ve školách děti, které se opravdu chtějí něco naučit a mají chuť pracovat.
 
Jak se spolupracuje s podniky?
Výborná spolupráce je se strojírenskými firmami např. na Vsetínsku, kde tito zaměstnavatelé mají enormní zájem o kvalifikované pracovníky. Proto ve spolupráci se školami nabízejí podniková prospěchová stipendia, odbornou praxi po celou dobu studia v reálném prostředí firmy, také pomáhají školám s materiálem
a nástroji pro výuku. Jsou nápomocni při náboru žáků na základních školách, a dále je materiálně zajišťují. U stavebních firem a oborů gastronomie je jejich zapojení nižší, ale i to se zlepšuje.
 
Máte vlastní nápad, jak situaci zlepšit?
Především jde o pozitivní propagaci řemeslných oborů u široké veřejnosti s návazností na budoucí zajímavé uplatnění. Vždyť není opravdu nutné, aby žáci měli "za každou cenu" maturitu. Kvalitní řemeslník ji ke svému životu prostě nepotřebuje. Také by pomohlo zpřísnění vstupu na maturitní obory středních škol, což by vedlo ke zvýšení prestiže středních škol a zvýšení jejich kvality. Bohužel je toto rozhodnutí na centrální úrovni – tedy na MŠMT. Určitým řešením by bylo zavedení tzv. duálního systému po vzoru Rakouska či Německa, alespoň u strojírenských oborů. Zjednodušeně to znamená, že odborný výcvik probíhá v reálné firmě. Jen pro zajímavost, na Slovensku tento systém již dobrovolně běží třetím rokem. Nejdůležitější je však mít ve školách kvalitní učitele a mistry odborného výcviku. Bohužel, při současném stavu odměňování těchto kvalitních pedagogů ubývá a je problém kohokoli získat na tyto pozice.Razantní zvýšení mezd pedagogů je základní podmínkou dalšího rozvoje českého školství.
 
Zdroj: http://zvonek.cz/realitni-magazin